Celkově jsem schopen hrát textovku s libovolným ovládáním, pokud mě něčím dokáže zaujmout. Kdysi jsem hrál jakýsi v podstatě dosti primitivní gamebook české provenience, který mě udržoval při hraní tím, že každá špatná volba(a logicky nešlo správné od špatné nijak rozeznat) ukončila program a ten bylo nutné spustit znovu a hrát pěkně od začátku.
jinak mám ale rád textovky napsané v některém ze špičkových if jazyků - inform, tads, hugo. Ty jsou po technické stránce opravdu daleko. Umí rozeznat desítky-stovky příkazů včetně velmi složitých, umějí automaticky rozeznat objekty, či poradit jaký má hráč na mysli, u složitějších her je inteligentní hint system: Líbí se mi například komplexní dialogy vedené kombinací dotazů i řešené pomocí menu(zažil jsem i kombinaci).
Celkově dávám přednost hrám s textovým parserem. Psaní příkazů má prostě velké kouzlo. Zvláště u her s velkým slovníkem a bohatou odezvou - pak si často člověk hodiny užívá psaní příkazů jen pro tu odezvu.